BOHUŠOVICE NAD OHŘÍ

Na nádraží v Bohušovicích nad Ohří, ležících na hlavní trati mezi Prahou a Ústím nad Labem a Německem vystupovali deportovaní z vlaků (sem byli zpravidla přivezeni v obyčejných vlacích 2. třídy; pověstné „dobytčáky“ byly používány až při transportech „na východ“, tj. z Terezína do dalších koncentračních táborů). Po příjezdu do Bohušovic byli pod vedením členů transportního oddělení a pod dozorem četníků odvedeni do cca 2 km vzdáleného Terezína. Po roce 1943, kdy byla vězni vybudována železniční vlečka, byly transporty dopravovány po ní až do ghetta.

MŮJ PŘÍJEZD DO TEREZÍNA

Dne 24. března 1944 jsem měl tu čest přijet do Terezína. Totiž nepřijeli jsme do Terezína, ale do Bohušovic. Tam k nám přišlo do vlaku několik pánů esesáků, kteří chytli nás, my naše zavazadla a hodili všechno "Sack und Pack" na vlečňák od traktoru. Po strastiplné cestě, obklopeni kordonem četníků, kteří dávali pozor, aby nic ze vzácného pokladu 17 židáků neztratili, jsme přijeli do pověstného a legendami obklopeného Terezína. A opět vstupuje na scénu cosi, teprve potom jsem se dozvěděl, že vřele doporučovali, abychom odevzdali zlaté hodinky, peníze atd., je-li nám život milý. Poté nás svlékli a prohledali, zdali jsme opravdu odevzdali shora uvedené věci, u několika lidí něco našli a sebrali a jako stvrzenku předali pár facek. Tak sme přišli do jiného světa, kterému vládli lidé, totiž ambulance Ústeckých kasáren, kde nás prohlíželi, nemáme-li "breberynky", tj. vši. Tak se vyjádřil lékař a pak nám ještě vpíchl několik kubíků séra proti tyfu. Potom jsme byli konečně propuštěni do ghetta. V průvodu několika zvláštních pánů, majících na hlavě černé čepice se žlutými páskami a tvářících se strašně důležitě. Tam nás vydrhlo a vymydlilo několik bademeistrů, kteří nás zároveň zasypávali otázkami, co je nového v Praze: Jsou-li zavřené kavárny a obchody, je-li pravda, že sv. Václav je zbořen, zkrátka a dobře jsme se v několika minutách dověděli tolik nesmyslů, že nám šla hlava kolem - to byly tzv. terezínské bonkes. Konečně nás odvezli v 11 hodin v noci do Hannoveru*), kde nám byly přiděleny kavalce. O spánku se nedalo vůbec mluvit, jelikož byl třikrát poplach, o blechách a jiné havěti nemluvě. To bylo přibližně vše o mém vtahu do Terezína.

Cortez (autor neznámý)

SREET VIEW - BÝVALÁ VLEČKA DO TEREZÍNA

FOTOGRAFIE BOHUŠOVICE NAD OHŘÍ

Seznam objektů