BLOK G VI

V několika domech byly umístěny matky s kojenci a malými dětmi do 3 let. V domě L 514 byl zřízen koncertní a divadelní sál, knihovna a čítárna. Na konci války všechny domy vyhořely.

VEDEM 1942 - 1944 - DOMOV KOJENCŮ

Dnes vám na tomto místě přinášíme reportáž vedoucí lékařky domova kojenců a batolátek v Terezíně. Dříve, než začneme se samotnou reportáží, uvedeme několik dat, nad kterými se zamyslete.
V ghettě zemřelo 25 000 osob, narodilo se 92 dětí, dnes čítá ghetto 43 000 obyvatel, doposud prošlo ghettem na 100 000 osob. Kojenci v Terezíně! Tak jako většina ostatních dětí jsou v Terezíně také naši nejmenší, kojenci a batolata, soustředěni ve zvláštním pro ně vhodném domově. Je to v domech poblíže "pražské" silnice, s vyhlídkou do sadů, a žije tu asi 180 dětí ve stáří od čtrnácti dnů do půldruhého roku v nejužším sousedství se svými matkami, které jsou umístěny ve zvláštních pokojích, určených jen pro maminky. Kojenci dostali se k nám částečně z transportů, částečně se v Terezíně narodili a byli k nám posláni z porodnice deset až čtrnáct dnů po narození.
Dětské pokoje jsou velmi hezké, většinou plny slunce, a děti v nich mají všechno pohodlí, jež se jim v Terezíně může poskytnouti. Každý má svou úhlednou postýlku, poličku, v pokoji je stůl, umyvadlo, dřez na nádobí, příruční stolek s lékárničkou, židle, váha. Maminky společně s ošetřovatelkami se starají, aby děti byly čisté a místnost vždy uklizena. V domovech je současně takzvaná mléčná kuchyně, kde se pro kojence vaří, pak tu máme sběrnu pro odevzdávání prádla, které se posíá téměř denně do ústřední prádelny, a denně se pak vyprané věci vrací. Je tu odbočka Péče o mládež s dosti pěkným skladem šatů a prádla, plen, pro děti jest tu správkárna prádla a samozřejmě i nezbytná administrační kancelář. V kanceláři je prozatím umístěna lékárna domova, malé děti potřebují všemožné péče a ošetřování, a proto jsou jejich maminky vyňaty z pracovní povinnosti. Mimoto je v našem domově zaměstnáno asi šedesát školených sester, které se střídají ve dvanáctihodinových pracovních turnusech. Na zdravotní stav dětí dohlíží několik lékařů, většinou odborm'ků, z nichž někteří bydlí v domově. Máme též pěkný ordinační pokoj, který pro kojence však přichází zřídka v úvahu. Kojenci se ošetřují lékařsky většinou na pokoji, kde bydlí. Jak žije takový malý tvoreček a jak tráví svůj volný den? Probouzí se většinou časně, absolvuje svou ranní koupel, dostane snídani, tj. bud' maminkou nakojen, nebo si pochutnává na nějaké kašičce, a je dán znovu do postýlky, kde se smí bavit podle svého temperamentu, jak chce. Křiklouni křičí, někteří spí, broukají, pozorují okolí a chovají se podobně jako malé opičky v kleci. Zdravé dítě je vůbec pěkným živočichem a je radostno na ně se dívat a je pozorovat. V deset hodin dostávají druhé jídlo, pak přichází velká lékařská vizita, pak jsou denní procházky, a den uběhne jako voda. Pravidelně dostávají kojenci pět jídel denně, poslední v deset večer. Odchylky od pravidel jsou samozřejmě denně, protože děti bývají nemocné, a vyskytly se i u nás epidemie dětských nemocí, které si vyžádaly dosti početné oběti na životech.
Jak radostno a příjemno je pohledět na zdravé děcko, tak neutěšeně působí pohled na nemocného kojence. Dítě je bezmocné a neumí si říci, co ho bolí, a je na ošetřujících jedincích, aby poznali, co dítěti schází, dovedli rozpoznat chorobu a včas zakročit. Z popsaného je vidět, že se v Terezíně koná pro kojence, co jen je v mezích možností. Děti většinou prospívají, a nahlédnete-li na ulici náhodou do mimojedoucího dětského kočárku, uvidíte zdravě opálené hezounké děcko. Ale přesto nemůžeme si nepřát, aby se jejich situace brzy změnila a bylo jim dopřáno vyrůstat ve zdravějším prostředí, jako je tomu u všech ostatních tvorů.

Dr. G. A. (autor neznámý)

FOTOGRAFIE BLOK G VI