L 318

Domov pro malé děti a mládež raného školního věku. Předškolní děti sem docházely jako do školky, večer se vracely k matkám. V objektu byly zřízeny také dětská kuchyně a pekárna, které sloužily i pro ostatní domovy mládeže. Byl zde i prostor, kde se hrálo divadlo. (Dnes pošta.)

TOULKY TEREZÍNEM

Souběžně se svou výpravou do Kinderküche jsem se též vypravil se Šnajerem do dětské pekárny. Zastihli jsme tam pana Karvana, který nám ochotně všechno ukázal.
"Kolik se spotřebuje na koláče materiálu?"
"Je to různé, při posledním pečení jsme například spotřebovali dvě stě padesát kilogramů hladké mouky." "Kolik se dává margarínu a cukru do těsta? Jak brzy před vydáváním se začíná péct? Kolik personálu máte?" Otázky se z nás jen chrlily. Pan Karvan se usmál našemu zájmu a pravil:
"Na první otázku vám mohu jen odpovědět, že margarínu a cukru se dává do buchet asi deset procent. Péct se musí začít den před vydáváním. V pekárně jest zaměstnáno deset lidí."
"Jak velká je vaše trouba?" "60 x 40. Máme tři takové trouby, které pojmou dohromady asi čtyři sta osmdesát buchet najednou." "Kolik spotřebujete uhlí? Dostáváte černé nebo hnědé?"
"Samozřejmě že hnědé. Denně spotřebujeme dva metráky i více."
"Již dávno mi vrtalo hlavou, jak je možno, že někdy plavou v krému, jaký
dostáváme ke knedlíkům, kousky margarínu, a někdy ne. Je to snad následkem špatného rozetření?
"Naprosto ne. Je to tak. Někdy se do krému dává více margarínu, aby byl řidší, a to je prakticky nemožné, aby zmizel, protože je ho tam tolik, že již nejde mezi ostatní hmotu rozetřít."
"Z čeho se skládá ona ostatní hmota?" "Smíchá se mouka, cukr, kakao a mléko. Směs se dá vařit do parního kotle. Nato se k tomu přidá margarín." Nevěděli jsme již, nač se tázat, a proto jsme se rozhlíželi po pekárně. Pec proti nám dýchala na nás horkem a co chvíli nějaký polonahý pekař vytáhl z trouby plech do zlatova upečených buchet, jež pak byly pokládány na vedlejší poličku, aby vychladly. Nakreslil jsem si zatím skicu této pece na kamen (přičemž mi Šnajer sloužil za podstavec). "Máme zde také hezké holčičky," pravil pan Karvan a poplácal jednu kuchařku po zádech. "Jenomže dělají v pečivu bublinky, ale ne abyste to tam do časopisu psal!"
Řekl jsem ovšem hned, že kdepak, poroučel jsem se, a přeraziv se o necky s bramborami, stojícími v cestě, opustil jsem dětskou kuchyň.

Akademie (autor neznámý)

STREET VIEW - Terezínské náměstí

FOTOGRAFIE L 318