Zpustlá a neobývaná budova s kasematy sloužila r. 1942 jako "šlojska", později zde byli v hrozných podmínkách ubytováni staří a v části i choromvslní vězni. V dnešní době interiéry poměrně často využívají nejrůznjší filmové produkce.

TOULKY TEREZÍNEM

Jednou navštívil jsem se svým průvodcem Kavalír*). Vešel jsem ostentativně po levé straně. Ordnerovi v bráně bylo ovšem nesmírně jedno, jestli jdu vpravo či vlevo.  Bylo by mu asi stejně jedno, kdybych šel po hlavě. Pak jsem zamířil rázným krokem k doktoru Kellymu, veliteli kavalírské Ordnerwache.
- Dobrý den, pane doktore, jsem redaktor časopisu VEDEM. Dovolil jsem si navštívit vás a položit vám několik otázek. Doktor Kelly mne přívětivě pobídl. Je to na rozdíl od mnoha takových úředníků velice sympatický muž, jenž se snaží svým chováním vzbudit ne přísně úřední, nýbrž příznivý dojem laskavosti ke každému, i k takovému všetečnému redaktoru. - Co je, pane doktore, úkolem Ordnerwache? A čím se liší od úkolů Ghettowache? - Rozdíl není značný. Oboje slouží k udržování pořádku v ghettě. Ghettowache má však spíše za úkol bdíti nad bezpečností a nad správným prováděním nařízení z vyšších míst. Též funguje jako policie kriminální. Naproti tomu Ordnerwache bdí nad čistotou, pořádkem a věcmi s tím souvisejícími. Služba na dvoře prohání jedince, kteří plivají, odhazují papíry, rozlévají vodu či mají peřiny ještě po osmé hodině vyvěšeny z okna, dohlíží na klozety i pumpu. Stráž u brány podává informace, dohlíží, aby se chodilo vpravo (šmé), a kontroluje propustky. Mimoto dbá na bezpečnost a pořádek v bráně. - Děkuji, pane doktore, a kolik ordnerů potřebují taková kasárna, například Magdeburk? - Asi šedesát. - Děkuji mnohokrát, pane doktore, za všestrannou informaci. - Prosím, není zač. Těší mne, že mládež v dětských domovech též kulturně pracuje, o čemž zajisté svědčí vydávání vašeho časopisu. Nato začal se doktor Kelly vyptávat na náš časopis a vůbec na náš život, o čemž mu byla podána zevrubná zpráva. Pak jsem se s přívětivým velitelem O(rdner) W(ache) rozloučil, propletl se několika pokoji a vyšel na čerstvý vzduch. Zpozoroval jsem přitom, že žádná klika nebyla v pořádku. To je například jedna věc, na kterou nedohlíží O(rdner) W(ache), G(hetto) W(ache) ani žádná jiná -wache.

-nz (Petr Ginz)

ÚVODNÍK

Slova: cvok a kretén jsou nejrozšířenější a nejčastěji používané termíny terezínského klukovského slovmíku. Linsensuppe, Jugendleiter, vedro, dnešní fotbalový zápas, madrich, večerní program, paštika - vše je kreténské. Cvoci jsou všechny již shora uvedené bytosti živé; včetně kamarádů, sourozenců, matek a otců.  Není přetvářky, devítiletý či patnáctiletý obyvatel L 417 řekne s největším klidem v tvář kamarádovi: Cvoku! Výrok, že návrh, rozkaz madrichův, kniha, napsaná nějakým Olbrachtem, Hostovským, Poláčkem, je kreténská, je pronesen hlasitě a s takovou jistotou a samozřejmostí, že přesvědčuje. Zvykneš si na ta dvě slova, která dříve či později objevíš ve svém slovníku, jako celou řadu slov terezínského slangu, o kterém si promluvíme někdy jindy. Cvok a kretén - náhle vystřízlivíš. Jdeš kolem budovy, za jejímiž zamřížovanými okny se tísní mladé a staré obličeje - cvoků. Bledé vyděšené tváře mají společný rys; nedovedu jej vyjádřit - cizí obličeje, a přece ten jeden znám. I on poznal mne. Starší žena začala se hystericky smát, přední zuby jí scházejí, odporně slintá. Šišlavě mne volá: přistupuji k oknu, shýbne se a podává mi počmáraný zmačkaný papír: Kupte si mé bačkory, kupte si mé bačkory, nabízí zoufalým hlasem žena, v které jsem již zcela bezpečně zjistil matku chlapce z L 417. Před čtyřmi měsíci mladá pětatřicetiletá žena, dnes stará šedovlasá bezzubá žena. "Mám hlad, mám hlad, kupte si mé bačkory -" volala již chraptivým hlasem. Ale já jsem slyšel v tom okamžiku čistý chlapecký hlas jejího syna, sta mladých svěžích hlasů: Cvoku! Cvoku! Kluci, uvědomte si, že každé slovo má svůj význam. Nemluvíte o velkých lidech jako obřích, o batolátkách jako o trpaslících, o blonďácích jako o kanárcích, o černovláskách jako o černoškách.  Nerozlišovali-li byste, považovali by vás ostatní za - CVOKY! Chlapci, mějte úctu ke svým kamarádům, mějte úctu k sobě. Jste zodpovědni nejen za své činy, ale i za svá slova. Matka každého z nás může jednoho dne prodávat bačkory z pomačkaného papíru za zamřížovanými okny cvokárny.

Pepek (Josef Stiassny)

STREET VIEW