Myslivecká kasárna byla ubikací starých vězňů a karanténní stanicí při provádění dezinfekce a odhmyzování osobních věcí.

TOULKY TEREZÍNEM - ODVŠIVOVACÍ STANICE

Jednou, když jsem neměl nic jiného na práci, vydal jsem se se svým průvodcem na procházku Terezínem. Brouzdali jsme se bez určitého cíle blátem terezínské periférie, když tu do našich očí uhodila otevřená vrata: Odvšivovací stanice. Zvědavostí pobádáni vešli jsme dovnitř. Hned nás upoutalo několik dělníků, kteří odváželi zavšivené matrace do plynové komory. Obrátili jsme se na doktora Antscherla, jenž nám s nevšední ochotou vše vysvětlil. - Zde, pravil, se matrace nakládají a odvážejí se do oné plynové komory. Prohlédli jsme jednu otevřenou a druhou zavřenou. Jedna byla právě plněna, v druhé se matrace dezinfikovaly Ventoxem. - V této místnosti, vykládal doktor Antscherl, se matrace nechají pět hodin při teplotě dvacet stupňů anebo dvanáct hodin při teplotě pět stupňů Celsia. K udržování teploty slouží kamna, do kterých se zvnějška nakládá. Každá místnost má padesát až osmdesát metrů krychlových. Plyn se vhání zvláštními otvory ve dveřích. Jinak se všechny škvíry pečlivě zalepí, aby plyn neunikal. Co jest to zde za místnost, pane doktore? To je sklad zavšivených matrací, tam vám nedoporučuji chodit. A k čemu slouží budovy vzadu? To je kotlárna. Tam se staví dálkovodné topení. - Poněvadž se zajímám o věci s technikou související, poděkoval jsem doktoru Antscherlovi a šel se svým průvodcem o dům dále. V kancelářích jsme přepadli inženýra Porgesa a poprosili ho, aby nás provedl a vše nám ukázal. Ani tentokráte se nám nedostalo odmítnutí. 
Inženýr nás odvedl do sousední místnosti. - Zde vidíte kotlárnu, pravil, tady se vyrábějí kotle, redukční ventily a zařízení na usazování soli z vody. K těmto věcem, jež stojí vzadu, bude nutno ještě přidati dmýchací ventilátory, aby bylo umožněno rychlé spalování paliva. Topivem zde bude uhelný mour, topení tedy nebude drahé. Z kotle budou vycházeti tři roury, dobře izolované křemíkovými tvárnicemi. Jedna půjde do magdeburské kuchyně, která se právě zřizuje, druhá do moderní, přilehlé budovy dezinfekce, do koupelny, jež též jsou již skoro hotové. Třetí pak, ta přijde do Kavalíru. Musím si vyrábět všechny součásti sám, pokračoval inženýr Porges s nádechem hrdosti, často i sám přiložím ruku k dílu. Prvního března by již mělo být vše hotovo a já doufám, že také bude. Poděkovali jsme ochotnému inženýru, a přeplavavše šťastně jezera bláta před budovou, navrátili jsme se domů.

-nz (Petr Ginz)