Jest tiché, kanadské ráno. Mlha se pomalu zdvihá. Dick se probudil. Vyskočil a ustrojil se. „Dnes se podívám nahoru po břehu,“ řekl si. Sebral pušku a vykročil. Bylo krásné jitro. Tu Dic Zaslech iché šplouchání vesel. Podíval se na řeku a hle…
Konec I. dílu.

Předmluva k II. dílu
Tuto povídku jsem napsal ke skautským zkouškám, Neboť jsem ve skupině Ďáblů a každý skaut musí napsat nějakou zálesáckou povídku, nebo opsat z nějaké knihy.
Skauti Ďáblové A

I. náhodné setkání
Na levém břehu velké kanadské řeky Mackenzie, rozhrnulo se křoví a z něj vystoupil zdatný zálesák s puškou v ruce. Byl to James Oliver Eater. Kráčel asi 10 minut proti proudu, a když dosáhl malé zátoky, sestoupil těsně k vodě a vytáhl z rákosí své rychlé kanoe. Z toho vyndal stanové plátno, kolíky a sekeru a postavil si asi 10kroků výše na malé mýtince stan. Přinesl si kotlík, potravu, pak nasbíral suché větvičky s mechem a rozdělal oheň, na němž si uvařil večeři. „Dnes jsem měl pořádné nešťěstí,“ řekl si pro sebe, „ani jedna bobří kožešina. Všichni bobři jakoby se přede mnou odstěhovali. Zítra pojedu tři míle doleji do Fort Normun a nakoupím novách zásob. Zatracená zima, brrr.“ Je ráno. tiché kanadské ráno, někde houká sova a hle – tu se vynoří ze záhybu třpytící se Mackenzie kanoe. Tiše se šine po vodní hladině. Jen tu a tam Carter zavesluje a bedlivě pozoruje břeh. Jeho bystrý zrak spatři špici kanoe vyčnívající z rákosí. „Je tam jistě celá kanoe,