„…aby si mohli dopřát tak vytoužené studium.“ „Ovšem, to vše vím a uznávám to. Právě si nejsem jist, zdali není vysoká škola příliš teoretická.“ „To je zcela zbytečná starost a hned ti dokáži proč. Tedy v prvé řadě jsi příliš prakticky založen a hlavně znáš-li skutečně teorii a z praxe třeba víš jen tolik, kolik víš nyní, budeš si vždy vědět rady, zvláště budeš-li mít po ruce dobrou odbornou knihovnu. Jdi tedy s klidnou myslí na techniku, snaž se co nejrychleji a nejlépe postupovat, ať můžeme brzy spolupracovat. A co se tvé laboratoře týče, musíš mi nejprve slíbit následující: že nebudeš zanedbávat pro ni školu, že budeš dělat pokusy jen předem důkladně promyšlené a připravené, tedy nikoli věci, při nichž neznáš předem, jaký bude předem výsledek.“ „Tak mi tedy prozraď, jaký má smysl, dělat pokusy již předem známé?“ „pro vědce by to ovšem nemělo mnoho smyslu. Ale pro tebe, nehotového chemika, to má ten smysl, že se naučíš s těmi věcmi zacházet, seznámíš se s oněmi reakcemi a konečně můžeš později sledovat laboratorně, co se naučíš ve škole. Nevím, zdali to hned uznáš, ale jen z toho důvodu, že jsem byl přesvědčen o tvé opatrnosti a o tom, že ti to může velmi prospět, jsem to prosadil u tvého otce. Ale ten neustoupil, a já mu musím dát za pravdu a ty mu to musíš buď přímo, nebo mým prostřednictvím slíbit.“ Já to tedy slibuji, protože něco, je vždy lepší něž nic a časem si snad budu moci více dovolit.“ „To jistě, úměrně s tvými zkušenostmi…“