HANUŠ BECK

Hanuš Beck se narodil 12. září 1929. Žil v Praze se svou matkou a sestrou, která unikla koncentračnímu táboru, protože v době, kdy rodina byla povolána do transportu, žila u lidí, kteří nepodléhali norimberským zákonům. Hanuš byl do Terezína odtransportován 28. dubna 1942 a žil na domově "jedna" až do doby likvidace L 417. 28. září 1944 byl transportem odvlečen do Osvětimi. Prý ještě cestou měl plno humoru, nezalekl se ani toho, když se mezi vězni ve vagónu začalo proslýchat, že nejedou na práci do "říše", ale do Osvětimi. Říkal prý: "Mně se nemůže nic stát, já tam mám mámu."
Hanušova matka, paní Juliana Becková, byla totiž v ghettu zatčena a gestapem uvězněna na Malé pevnosti. Odtud ji pak deportovali do Osvětimi. Když se očekával transport z Terezína, spojila se paní Becková s vězni, kteří transporty odbavovali, a ti jí slíbili, že udělají všecko pro to, aby jejího syna zachránili. Při selekci byl Hanuš zařazen mezi ty, kteří byli určeni pro práci v "říši". Ale náhle prý se Hanuš nečekaně rozběhl na "druhou stranu", snad že tam viděl někoho ze svých terezínských přátel. A tak před očima známých své matky odcházel Hanuš směrem k plynovým komorám.